Někdy máme dost peněz, a tudíž i dost poklidný život bez existenčních starostí. Cokoliv potřebujeme, to si koupíme, za peníze nám ostatní kdykoliv poskytnout ty služby, o jaké máme zájem, a tudíž by se dalo říci, že nám nic podstatné neschází. Ale někdy je situace docela opačná. Peněz máme málo nebo možná už dokonce nemáme žádné, a tudíž nám něco více nebo méně schází a ostatní naše touhy ignorují, protože za to od nás nemohou očekávat žádoucí platby.

Je pochopitelné, že bychom chtěli být raději v té první popsané situaci, že bychom chtěli mít peněz vždycky dostatek. Ale nemusí nám to být přáno. Ani ti nejšťastnější z nás si někdy nemusí zrovna moc vydělávat, a když pak přijdou výdaje přesahující momentální možnosti, nedá se to zvládnout.

Je ale jasné, že zatímco se dá koupě něčeho odsunout na jindy a něco si možná koupit vůbec nepotřebujeme, jsou výdaje, u nichž to nepřipadá v úvahu. A když nemáme prostředky na financování toho, co je nepostradatelné, musíme je prostě sehnat. I kdybychom si je měli od někoho vypůjčit.

Taková půjčka vlastně vůbec není špatný nápad. Zejména pokud víme, že ji dokážeme splatit, že budou naše následující příjmy takové, abychom si tím nezadělali jen na další problémy. Ale musíme také najít někoho, kdo nám bude ochotný peníze půjčit. A hledání někoho takového může být někdy dost složité. Protože nám peníze půjčí jenom ten, kdo v nás má důvěru. A důvěra finančních ústavů se nezískává právě snadno.

A tak je nakonec nejjednodušším řešením hypotéka po insolvenci, díky které mohou mít dost peněz navrch i ti, kdo nemohou nabídnout nic než schopnost po troškách splácet plus záruku v podobě zástavy nemovitosti. Kdo má třeba svůj byt nebo dům, má vlastně jistotu, že i kdyby nikde jinde půjčku nedostal, tady mu ji ochotně dají. A to za skvělých podmínek. Protože bude jisté, že ji vrátí tak, jak má.