Není pochyb o tom, že v dneÅ¡ní dobÄ› pomalu pÅ™echázíme na elektrické automobily. OvÅ¡em podobnÄ› jako kterákoliv jiná zmÄ›na, ani tato se neobejde bez problémů. StaÄí se zeptat vÄ›tÅ¡iny motoristů, a ti vám odpoví, že k tÄ›mto typům vozidel má odpor Äi alespoň nedůvÄ›ru. A ta se zdá mnohem vÄ›tší, než u jakéhokoliv podobného pÅ™echodu. SkuteÄnÄ› mají ale lidé důvod jim nedůvěřovat? Zde záleží na úhlu pohledu.

 

 

Je pravdou, že se jedná o relativně novou technologii, a jako taková má ještě mnoho problémů, které by bylo potřeba vyřešit. Jedním z nich je prozatím příliš řídká síť dobíjecích stanic. Ta se však stále rozšiřuje, takže se zdá, že tyto potíže budou velmi brzy vyřešeny. Ovšem nejsou jediné.

 

Další, co dělá lidem starosti, je chování baterie při nízkých teplotách. Údajně se totiž v zimním období snižuje její výdrž a také je obtížné nastartovat. To ovšem není tak docela problém pouze elektrických automobilů – každý z nás zná i klasické auto se zamrzlým motorem, které má ráno potíže nastartovat. Také je pravdou, že v zimě je spotřeba pohonné hmoty vyšší, zejména pokud máme v autě klimatizaci.

 

 

NejvÄ›tší strach ovÅ¡em způsobuje možnost požáru. A je pravdou, že požár lithiové baterie, která se v elektrických automobilech používá, je mnohem závažnÄ›jší než hoÅ™ení klasického motoru. Zde trvá i nÄ›kolik dní, než se jej podaří uhasit, a Å¡kody jsou pochopitelnÄ› také mnohem vyšší. Není vÅ¡ak pravda, že by elektrická vozidla hoÅ™ela ÄastÄ›ji než ta klasická. Ve skuteÄnosti je pomÄ›r relativnÄ› vyrovnaný. Navíc se vyvíjí speciální hasící přístroje, které by mÄ›ly s tímto problémem pomoci.

 

Pokud jde o dobu dojezdu, což je další vÄ›c, která hovoří proti elektromobilům, pak ta je skuteÄnÄ› o nÄ›co nižší, než u klasického vozu. U tÄ›ch nejnovÄ›jších modelů se uvádí dojezd na jedno plné nabití okolo 400 km. OvÅ¡em vzhledem k tomu, že naprostá vÄ›tÅ¡ina z nás používá auto pouze na pojíždÄ›ní mezi domovem, prací a obchodem. Velký dojezd tedy není problémem. To si vÅ¡ak vÄ›tÅ¡ina lidí neuvÄ›domujete.

I když se to může nÄ›komu zdát zvláštní, i v dneÅ¡ní dobÄ› se najdou lidé, kteří nevlastní Å™idiÄský průkaz, případnÄ› nemají k dispozici automobil (například proto, že v rodinÄ› je jen jeden, a s tím již nÄ›kdo odjel). I oni se vÅ¡ak nÄ›kdy potÅ™ebují pÅ™epravit na dané místo, mnohdy i se svými domácími mazlíÄky. Proto využívají služeb veÅ™ejné dopravy. Zde vÅ¡ak pro zvířata platí jiná pravidla než když se vezou v osobním autÄ›.

 

 

V první Å™adÄ› je potÅ™eba říci, že je na každém pÅ™epravci, za jakých konkrétních podmínek pÅ™epravu zvířat dovolí. VÄ›tÅ¡inou vÅ¡ak používají buÄ ta samá, nebo podobná. JistÄ›, nÄ›kteří dopravci je rovnou vyluÄují, avÅ¡ak takových je minimum. Jiné mají zase omezení velikosti, kdy například pÅ™epraví Äivavu, ale už ne dogu Äi vlkodava.

 

Tím hlavním pravidlem, které mají zavedeno snad vÅ¡ichni, je to, že zvíře (zejména pak psi) musí být zabezpeÄeno tak, aby nemohlo napadnout ostatní cestující. Je jasné proÄ. I nejlépe vychovaný pes se může ohnat, když mu v pÅ™eplnÄ›ném autobuse nÄ›kdo zniÄeho nic Å¡lápne na tlapku. Proto je vyžadováno, aby mÄ›l buÄ košík a vodítko, nebo byl zavÅ™ený v pÅ™epravním boxu. Je pak na majiteli, kterou cestu zvolí. Výjimku z tohoto pravidla mají slepeÄtí a asistenÄní psi a také policejní psi ve službÄ›.

 

 

Je jasné, že se to nÄ›kterým majitelům příliÅ¡ nelíbí, a je jasné, proÄ. NechtÄ›jí své chlupaté miláÄky omezovat a jsou pÅ™esvÄ›dÄeni, že ten jejich by nikdy nikoho nenapadl. To samozÅ™ejmÄ› může být pravda, avÅ¡ak každé zvíře se může nÄ›Äeho leknout a ohnat se, zvláštÄ› pokud není zvyklé v onom dopravním prostÅ™edku cestovat. PÅ™epravce má totiž za povinnost i zajiÅ¡tÄ›ní bezpeÄí vÅ¡ech cestujících, a to i od zvířat. Je tedy pochopitelné, že se chtÄ›jí vyhnout nepříjemnostem a tak se snaží pokud možno zabránit neÅ¡tÄ›stí.

 

Ať se nám to tedy líbí, nebo ne, ona přepravní pravidla tady jsou. A pokud se rozhodnete s daným dopravcem cestovat, pak tu automaticky znamená, že se jimi budete řídit. To si však mnoho lidí neuvědomuje.

HodnÄ› lidí má v dneÅ¡ní dobÄ› automobil. Ale vÄ›dÄ›li jste tÅ™eba, že už i jedna rodina má tÅ™eba doma tÅ™i i více automobilů? Nevím jak vy, ale mÄ› tohle pÅ™ijde opravdu hodnÄ› zbyteÄné. TÅ™eba nejvíce zbyteÄné mi pÅ™ijde, tÅ™eba když jsou v rodinÄ› ÄtyÅ™i Älenové a vÅ¡ichni ÄtyÅ™i lidé mají své auto. Opravdu pak nevím, kde by tÅ™eba mohli vÅ¡ude parkovat. Dokážete si pÅ™edstavit, kdyby jste tÅ™eba bydleli v bytÄ› o velikosti tÅ™eba ÄtyÅ™i plus jedna a potom byste jeÅ¡tÄ› museli hledat nÄ›jaké místo, kde byste parkovali auta?

Podle mého názoru tohle musí být opravdu hodnÄ› složité a také nároÄné, proto jsem si Å™ekla, že tÅ™eba na jednu rodinu, tÅ™eba kde jsou ÄtyÅ™i nebo pÄ›t lidí, tak by v pohodÄ› staÄila dvÄ› auta. Já vím, že mnoho lidí se mnou nebude souhlasit, že tohle je tÅ™eba například úplná blbost, jenomže když to tak vezmete, tak finanÄnÄ› se vám to nevyplatí. VždyÅ¥ musíte platit pojistku na automobil a tak podobnÄ› a další výdaje. To také nemluvím o tom, že tÅ™eba když nÄ›kdo nÄ›kam pojede a bude potom potÅ™ebovat nÄ›koho s sebou, tak ten druhý nebude moct jet, protože on vlastnÄ› už bude mít automobil. Podle mÄ› tohle je docela takové hodnÄ› nepraktické.

Sice samozÅ™ejmÄ› zase chápu, že tÅ™eba když je rodina a každá bydlí nÄ›kde jinde a rodina už nežije pod jednou stÅ™echou, tak je potom logické, že tÅ™eba ta rodina bude chtít, aby mÄ›l každý svoje auto. PÅ™eci nebude nÄ›kdo jenom kvůli tomu, aby si už nepořídil nové auto, tak nebude pÅ™ece kvůli tomu jezdit autobusem a nebo vlakem. Nebude takhle jezdit, když tÅ™eba bude mít Å¡anci mít automobil. OvÅ¡em jsou tady ale zase lidé, kteří tÅ™eba by si moc přáli mít automobil, ale zase nemohou. TÅ™eba na to vůbec nemají finance a nebo nejsou zdravotnÄ› způsobilí a nebo tÅ™eba udÄ›lali nÄ›jaký vážný dopravní pÅ™estupek v automobilu a potom už nemůžou mít Å™idiÄské oprávnÄ›ní. A nebo ho tÅ™eba mají na dva nebo na tÅ™i roky omezený.